Tipy od Plevelu: Jak nalákat hosty na rostlinné menu?

0
1213

Veganská kuchyně rozhodně nepatří jen jejím ortodoxním vyznavačům, naopak může být příjemným zpestřením a “ozdravením” jakéhokoli jídelníčku. Mnoho lidí už si dnes mimo jiné najde cestu i do veganské restaurace, jak jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit přímo v Plevelu při rozhovoru s jeho majitelem Vojtou Jílkem.

Vojta Jílek z Plevelu nám prozradil, jak hosty nalákat na rostlinnou stravu.

Na dotaz, jestli chodí do Plevelu jen vegani, Vojta tvrdí, že sem chodí 80–90 % konvenčně se stravujících lidí. Těžko tomu uvěřit ve veganském podniku, tak jsme se zeptali hostů. Při minianketě mezi právě obědvajícími zákazníky vyšlo najevo, že v plné restauraci je jen jeden vegan. Ostatním v Plevelu prostě chutná, nebo si všimli, že po rostlinné stravě neusínají v kanceláři.

A jaký je recept na spokojené strávníky z řad těch, kteří se nezaleknou ani pořádné flákoty?

Vojto, máš nějaké tipy, jak lidi inspirovat, aby jedli více rostlinné stravy?

To můžu říct na příkladu z nedávné doby, kdy jsme natáčeli Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem. On druhý den přišel a řekl, že ne úplně na všech jídlech si nějak skvěle pochutnal. Ale že nad tím večer přemýšlel a bylo mu po tom jídle fakt dobře. Já si prostě myslím, že těm lidem není potřeba nic vysvětlovat. Když je jim po jídle dobře, tak přijdou znova. Tím spíš, když jim vážně chutná.

po veganském obědu pak v kanceláři neusnete.

No jo, ale musí mít přece nějaký impuls, aby ho přišli vyzkoušet napoprvé.

Někdy přijdou náhodou, jindy je někdo pošle, nebo si někde něco přečtou, výživa je teď téma číslo jedna. Také je dobré být známý, udělat z toho trend. Lidé se přijdou podívat na Krymskou, protože je to cool a psali o ní v New York Times. Ale přitom se člověk nikdy nemusí podbízet. Bussines, kultura a nové trendy se mohou nabízet s rovnými zády.

Po veganském obědě v kanceláři rozhodně neusnete.

Předsudky o veganském jídle jako nudné stravě pro králíky myslím zvládáte bořit velice obstojně.

To je vlastně úplně základní myšlenka Plevelu. Vařit chutná rostlinná jídla, zbytečně nezatížená filozofií, která lidi spíše odradí. Zjistil jsem, že výživa nakonec zajímá každého. Nezáleží, jestli je to inženýr z kanceláře či potetovaný Dán, který ví o všech přestupech v Champions League. Všichni chtějí mít hezká těla, být zdraví a tak dál. Naopak práva zvířat a příroda už nejsou tolik atraktivní, lidé jsou bohužel většinou sobci.

základní myšlenka Plevelu je Vařit chutná rostlinná jídla, zbytečně nezatížená filozofií, která lidi spíše odradí.

Takže úplně zásadní je vařit chutná a estetická jídla. Nestrašit lidi: když už se ptají, je dobré mluvit srozumitelně a k věci. Mít dobrou nabídku, hodně restaurací se s nápady rychle vyčerpá. Proto tlačím kuchaře k neustálému zkoušení. Denně se v každém Plevelu najdou dvě vařená menu, jedno raw, dvě polévky, třeba 5 dezertů, několik domácích limonád a často i večerní specialita, druhý den zase znova a takto po celý rok. To se nedá všechno sníst, takže se snažíme, aby lidé mohli přicházet denně klidně roky. Obzvláště dokud je v celém městě s dejme tomu 4000 restauracemi jen pár veganských a raw možností. Až bude rostlinná restaurace na každé ulici, budou se moct více specializovat.

Co z vašeho menu bys doporučil někomu, kdo normálně jí maso a chtěl by vyzkoušet něco veganského?

V Jindřišské doporučuji staročeskou švestkovou omáčku, takové jídlo jsem dlouho nikde neochutnal. Také tady mám velice rád jeden předkrm – portobello rolky plněné kešu sýrem, ty jsou naprosto geniální. Z raw mám rád v Krymském Plevelu lasagne.

Rostlinná strava prospívá zdraví i přírodě.

Máš ještě nějaké jiné plány, jak veganské stravování rozšířit dále?

Nápadů je více, ale například dostat se na akademickou půdu, vařit pro děti a mládež, to by mohlo dělat divy.

Když se vrátím k mé původní otázce, snažíš se nějak aktivně motivovat lidi, aby přišli do Plevelu a jedli vegansky?

Samozřejmě reklamou, na facebooku, nebo třeba aktuálně na Rádiu1. Také jsme podpořili vydání knihy Jíst zvířata od Foera – kdo si tuto knihu přečte, už asi v životě nemůže koukat na jídlo, především maso, jako dříve. Také jsme byli nedávno s naším šéfkuchařem na Óčku, kde jsme předváděli veganskou výživu v teorii i praxi. A to stejné jsme hned ve středu zopakovali při akci Jindřišská pasáž otevřeno, to je takový ucelený koncept: ochutnáte raw a veganská jídla od několika pražských restaurací, pak je zde několik řečníků, kteří problematiku trochu rozeberou, tentokrát například Margrit Slimáková. Následovalo vaření naživo, kdy se od šéfkuchařů můžete naučit, jak se tato jídla připravují, a nakonec, pokud se vám vše líbí, si můžete nakoupit suroviny od přítomných stánkařů, bio zemědělců a dalších – a hned doma ozkoušet nějaký nový veganský recept.

Veganské vaření naživo na akci v Jindřišské pasáži.

Kdybys to měl v krátkosti shrnout, jaké jsou podle tebe hlavní benefity čistě rostlinné stravy?

Rostlinná strava je nutnost, tady je jen otázka, jak dlouho se lidé budou vymlouvat. Ale je to v prvé řadě dobré pro ně samotné. Cítíte se lépe, tato strava je prokazatelně ta nejlepší prevence proti civilizačním chorobám. Když bude méně civilizačních, tedy chronických onemocnění, ušetří se obrovské peníze ve zdravotnictví, tedy ve státním rozpočtu. Je na každém jak se rozhodne, ale důsledky jeho rozhodnutí ovlivňují celé jeho okolí.

Jídla by měla být nejen etická, ale také estetická.

Dalším velkým benefitem je, že rostlinná strava znamená úsporu zemědělské půdy. V současnosti produkujeme potraviny pro 14–15 miliard lidí, ale protože už hotové živiny degradujeme (minimálně 10×) krmením hospodářských zvířat, není ani za těchto časů super produkce, dostatek jídla pro všechny. A nemluvě o úspoře vody. Například kilogram hovězího může mít na svědomí klidně 15 000 litrů vody. Myslím, že je načase, aby všichni začali mluvit otevřeně o tom, kde je problém – úřady, ekologické organizace apod. Živočišná výroba má bohužel stigma a zatím se nedá o jejích problémech úplně otevřeně mluvit, protože se všichni vyhýbají odpovědnosti.

Jídla by měla být nejen etická, ale také estetická.

[amoforms id=”3″]

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ